Posloucháte někoho mluvit cizím jazykem a nestíháte si ani překládat, co říká, natož abyste mu rozuměli a dokázali rychle odpovědět? A co takhle zkusit si to nepřekládat? “To určitě! S takovou už nebudu rozumět vůbec nic!”, říkáte si? Nebojte, ono to nebude tak žhavé. Komunikovat v cizím jazyce bez neustálého překládání do své mateřské řeči se naučit dá a existuje několik metod, které vám k tomu mohou dopomoci. Pojďme se na několik z nich podívat.

Někdy se bez překladu neobejdeme

První kontakt s cizím jazykem může být pro mnoho z nás ohromující. Na jedné straně nesrozumitelná změť zvuků, která nám zní jako nějaká zakódovaná řeč, a na druhé straně naše zoufalá snaha touto zdánlivě nepřekonatelnou bariérou proniknout a nějakým způsobem prolomit tento tajemný kód.

Nesmírně užitečnou metodou v začátcích je právě přímý překlad do mateřského jazyka. Pomáhá s úvodní orientací ve slovní zásobě, gramatické struktuře i při prvních pokusech o konverzaci. Neobejdeme se bez něj i v případech, kdy chceme co nejpřesněji popsat naše pocity nebo nějaký složitější koncept. Pro tento účel přemýšlet v rodném jazyce zkrátka potřebujeme. Pokud se s přímým překladem pracuje šetrně, jedná se o velmi důležitý nástroj. Je-li ale na něj kladen příliš velký důraz, ztrácí částečně svůj původní smysl, protože vás začíná omezovat.

Když je překládání v hlavě na obtíž

Proč se překlad v určitém momentě stává spíše zátěží? Za tím nehledejte žádnou vědu. Stačí se zamyslet nad procesem, který nám v hlavě probíhá, když si překládáme to, co říkáme, slyšíme či čteme. Jádro pudla spočívá v tom, že zde hraje roli příliš mnoho proměnných.

Mezi jednotlivými jazyky existuje hodně rozdílů, ať už ve významech některých slov, pořádku ve větě, či vybraných gramatických jevech a tak není divu, že neustálé přecházení z jedné řeči do druhé může být vyčerpávající a kontraproduktivní. Jen si představte, jak berete celou větu nebo odstavec a slovu od slova přiřazujete jeho přesný český ekvivalent. Pro mozek to v tu chvíli znamená spoustu energie vynaložené navíc a vám to kazí zážitek ze společenského kontaktu nebo příjemnou chvilku s dobrou knihou.

Může také docházet ke snížení schopnosti poslechu, potažmo k brzdění rozvoje konverzačních dovedností. Ovlivňuje to jak rychlost zpracování informace, tak následné reakce a zejména při konverzaci může jít o značnou ztrátu času, která činí mluvení nesouvislým a nepřirozeným.

V neposlední řadě existují v jiných jazycích slova, jejichž význam nelze jednoduše a přesně přeložit, musíme si pomoci opisem či nahrazením a jejich správný význam tak bohužel částečně ohýbáme. Jako příklad může posloužit čínské slovíčko “yuánfèn” (緣分), které se dá asi nejlépe přeložit jako vztah založený na pocitu osudové spřízněnosti s přítelem, milencem, kolegou ale i obchodním partnerem. A teď si představte, že si budete muset takovou definici zapamatovat a potom ji rychlostí blesku v duchu vyvolávat, abyste takovému výrazu vůbec rozuměli.

“Role překladu při studiu jazyka se mění v závislosti na tom, ve které fázi se nacházíme. Na začátku je nenahraditelný, později brzdou v posunu.”

Role překladu při studiu jazyka se tedy mění v závislosti na tom, ve které fázi se nacházíme. Na začátku je nenahraditelný, ale s postupem času se z něj může vyvinout překážka k dalšímu rozvoji. Tradiční, převážně překladový způsob učení se je potřeba rozšířit vhodnějšími metodami.

Omezením překladu značně získáte

Pokud se rozhodnete používání překladu omezit, v první řadě dostanete šanci udělat ve studiu jazyka další podstatný krok vpřed. Pohorky na nohách sice výborně slouží svému účelu v těžkých svahovitých terénech, ale na plese s nimi budete nemotorní a zastíní vás kdokoliv s vhodnou taneční obuví. Učte se tedy takovým způsobem, jaký si vaše momentální jazyková znalost vyžaduje. Přizpůsobte svoje metody aktuálním výzvám.

Připusťte si, že vás překlad brzdí a začněte se ho postupně zbavovat. Uvidíte, že se budete cítit lehčí, pohyblivější. Jako na plese bez pohorek. Pojďme se podívat na několik užitečných metod, které vám s omezením překladu pomohou.

1 Nahraďte slova obrázky

Když se učíte nová slovíčka, vypisujete si poctivě jejich význam v rodném jazyce, viďte? Pak si ve svém mozku vytváříte vazbu pouze mezi slovy. Váš mozek si ale ukládá a vybavuje vjemy a pocity. A tak když se učíte spojení např. zmrzlina = ice-cream, musí váš mozek nejprve vzít slovo ice-cream, k němu si vybavit slovo zmrzlina a u něj pak teprve vnímá pocity, chutě, vůně, atmosféru apod.

Když ale ve svém mozku vytvoříte přímou vazbu mezi slovem ice-cream a těmi příjemnými pocity, když si zmrzlinu v horkém dni dáte, tak vynecháte překlad do češtiny a celý proces násobně zrychlíte.

Proto to zkuste jinak. Kde to půjde, využívejte obrázky nebo symboly. Při učení slova ice-cream se zasněte a vybavte si na chvilku příjemnou situaci z dovolené, kde jste si zmrzlinu dali. Přiřazujte slovům obrázky nebo symboly. Přiřazujte slovům konkrétní obrazové asociace. Ať už ve vlastním ručně psaném slovníčku, nebo nějaké jeho digitální formě. K mání jsou už i telefonní aplikace, které s touto metodou operují (například Quizlet (link)).

2 Využívejte výkladové slovníky vaší jazykové úrovně

Nebojte se jednojazyčných výkladových slovníků! Že tomu nebudete rozumět? Jasně, v některých případech může složitost definice spíš odradit než pomoct. Ale věděli jste, že existují výkladové slovníky odpovídající vaší jazykové úrovni? Ptáte se, jak je to možné? Vtip spočívá v tom, že autoři pracují s předem vymezenou slovní zásobou, ze které potom skládají kýžené srozumitelnější definice. Například online slovník LearnTheseWordsFirst je jak výkladový, tak obrázkový. Nejdříve vám představí 360 základních slov, ze kterých jsou potom složeny definice dalších 2000 výrazů. Následně vás odkáže i na Longmanův slovník, kde je možné najít dalších 70.000 slovíček, definovaných pouze pomocí těch dvou tisíc, co už znáte. To už nezní tak strašidelně, viďte?

3 Čtěte, čtěte a čtěte

Snažte se hodně číst v cizím jazyce a co možná nejméně se zdržujte překladem. Některá slovíčka se budou opakovat a v kontextu vám nakonec sama dají smysl. Neustálé přežvykování delších frází a vět vás zocelí v orientaci ve struktuře jazyka. Obrníte se množstvím funkčních jazykových vzorců, které potom budete jeden za druhým sypat z rukávu, jako by se nechumelilo. Nebojte se některé fráze, jež se vám budou zdát užitečné, aktivně memorovat, a přichystat si je tak na pozdější využití.

Co všechno se změní

Pokud výše uvedené metody najdou místo v arzenálu vašich studijních postupů, určitě brzy ucítíte první známky pokroku. Vaše mozková kapacita bude úsporněji využita, zpracování informací i vytváření vlastních reakcí bude rychlejší, efektivnější a méně namáhavé. Snadněji a přirozeněji se vám bude mluvit, poslechem zachytíte víc, než kdykoli před tím, a ani čtení už nebude nutně tak často přerušované zběsilým hledáním ve slovníku. Dříve či později si uvědomíte, že pro vás daný jazyk pomalu přestává být cizím, budete se cítit mnohem sebejistěji a otevřete si mnohé dveře, které se vám v minulosti zdály zcela nepřístupné.

“Není potřeba rozumět úplně každému slovíčku. Cílem je vnímat a chápat kontext, což znamená rozumět 70-80 % slovíček.”

Není potřeba rozumět úplně každému slovíčku. Cílem je vnímat a chápat kontext, což znamená rozumět cca 70-80 % slovíček v textu nebo mluvené řeči. Často i velmi zkušení znalci jazyka na vysoké jazykové úrovni nerozumí všemu. Jednak proto, že některá slovíčka opravdu stále neznají a jednak také tím, že jako lidé, kteří v dané zemi nežijí, neměli šanci poznat všechny souvislosti týkající se kultury, historie, současných společenských témat apod.

A pokud se ještě stále využívání překladu neubráníte, rozhodně si z toho nedělejte hlavu. V určité fázi s ním stejně sami postupně přestaneme. Mozek má zakódováno usnadňovat si zbytečnou námahu a nejinak je tomu i v tomto případě. Nakonec se přistihnete, jak v cizím jazyce přemýšlíte nevědomky, už nějakou dobu a ve finále vám to tak přijde v určitých situacích absolutně přirozené. Co však musíte udělat, abyste do tohoto stavu došli, je se jazyku opravdu intenzivně věnovat. Hodně číst, hodně poslouchat a překládání z hlavy tak postupně dostanete.

Budeme rádi, pokud se článkem inspirujete i ve své jazykové výuce a napíšete nám do komentáře, co děláte pro to, abyste se překládání v hlavě zbavili. Přejeme hodně štěstí a sil do dalšího studia.

Předchozí článekJak vám to mohou ‚falešní přátelé‘ pěkně zavařit
Jiří Šenk
Jirka je nadšenec s velmi bohatými zkušenostmi z vícejazyčného pracovního prostředí, s kurzy různých úrovní a hlavně nikdy nekončícím samostudiem. Dobře zná těžké začátky i momenty zdánlivého ustrnutí a zapomínání. Při studiu jazyků si užívá každý sebemenší pokrok a nepohrdne žádnou radou, jak zdokonalovat svoje studijní metody. Cizí jazyky jsou pro něj bránami do nových světů, srdcí jiných kultur a s radostí se o všechny své poznatky i zkušenosti dělí s ostatními studenty jazyků.

Žádné komentáře

Napište nám, jak se vám článek líbil, uděláte nám radost

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.