Jediným důvodem, proč vám přijde, že si nedokážete nic zapamatovat a při probírání nové látky pomalu ztrácíte motivaci, je vaše neschopnost ukládat si nové učivo do dlouhodobé paměti. Pojďme se podívat trochu blíže, jak se takovému problému vyhnout.

1Vyhněte se krátkodobé paměti

Činí vám problém zapamatovat si nově probranou látku, chyba nebude ve vás, nýbrž ve vaší paměti. Jak už to u studentů bývá, nemají potřebu opakovat si učivo, jelikož je ho malé množství. Problém nastává až po několika lekcích, kdy zjišťují, že si nemohou vzpomenout na látku, kterou probírali nedávno. V čem se stala chyba? Ještě před čtrnácti dny ji perfektně zvládali. A tohle je právě onen kámen úrazu. Studentovi se francouzská slovíčka uloží do krátkodobé paměti, druhý den si je stále všechny pamatuje, tudíž se domnívá, že je bude navždy znát. To ale ještě netuší, jak funguje jeho paměť.

Jelikož se vám učivo neukládá do dlouhodobé paměti, v dalších hodinách budete mít jisto jistě problém. Nebudete schopni si vzpomenout na látku, kterou jste probírali poměrně nedávno. Když to takhle půjde dál, budete ztrácet motivaci a chuť do studia. Jediné co si v tuto chvíli budete přát, je skončit s tímto kurzem. Uznejte sami, že by to byla chyba, které byste později litovali. Postačí vám se pouze zlepšit ve vašem učení, v procvičování látky, tak, abyste na ni už nikdy nezapomněli.

Uložte si nové učivo do té správné paměti – dlouhodobé paměti.

Nejenže se trápíte se vzpomínáním si na předešlou látku, ještě k tomu vám dělají starosti studenti okolo vás. Když se někdo učí správnou technikou, při které využívá svou dlouhodobou paměť, stává se, že je ve třídě plné studentů napřed. Ostatní studenti se trápí, nechápou a pomalu ztrácí síly se dále učit. Student, který je napřed na ně působí jako něco nedosažitelného. Když nastane tato situace, studenti mají o to větší tendenci vzdát jejich úsilí a opustit jazykový kurz.

2Dlouhodobá a krátkodobá paměť

Je to už pár set let, co se lidé zabývají studiem paměti. Není možné, aby za tu dobu nezjistili nějaké užitečné informace. Je tolik vynálezů, které nám pomáhají v běžném životě, musí přeci existovat něco, co nám pomůže se studiem francouzského jazyka.

Pár základním informací ohledně paměti. Ta se rozděluje na krátkodobou a dlouhodobou paměť. Krátkodobá paměť, někdy nazývána pamětí pracovní, je denně využívaná pro řešení aktuálních situací. Její „úložný“ prostor je omezený, proto se v ní každou chvíli střídají různé informace. Pracuje velice rychle. Je to také velice důležitá součást paměti, bez ní bychom si totiž nepostavili třeba vodu na čaj.

Zato dlouhodobá paměť je o trochu pomalejší. Potřebujeme – li si něco uložit do paměti na delší dobu, je tomu potřeba věnovat čas. Má neomezenou kapacitu, proto jsme schopni využívat ji během celého života pro studium nejrůznějších předmětů, zapamatování si jmen kamarádů z dětství nebo si stále dokola připomínat krásné chvíle, které jsme prožili. A proto, si myslím, se vyplatí věnovat potřebný čas a ukládat nové učivo do dlouhodobé paměti.

Podívejme se na příklad práce s pamětí, se kterým se setkal zřejmě již každý z nás. Když se vám představí křestním jménem skupina deseti lidí, které jste doposud neznali, pravděpodobně ihned po představení dokážete jejich jména rychle zopakovat. Ale vzpomenete si na všechna jména i druhý den nebo za týden? Většina z nás zřejmě ne, protože jsme měli tuto informaci uloženou jen v pracovní, tedy krátkodobé paměti. Na druhou stranu, vzpomenete si na křestní jména deseti svých spolužáků ze základní školy, ačkoli jste je třeba už deset nebo dvacet let neviděli? Zřejmě ano, máte je totiž uložené v dlouhodobé paměti.

Rozdíl je v tom, že jste si jména svých spolužáků pravidelně každý den připomínali a opakovali si je. Tedy vhodným způsobem opakování jste je přesunuli z krátkodobé paměti do dlouhodobé.

Sice jsme zjistili, v čem je problém. Jak ho ale napravit? Jak přesouvat informace do dlouhodobé paměti? S tímto problémem vám pomůžeme, pokud budete dodržovat výuku podle tzv. řízeného opakování.

3Křivka zapomínání

Čím to je, že zapomínáte spoustu věcí? Já vám to v následujícím článku trochu objasním.

V mozku jsou neurony spojené vazbami. Tyto vazby se vytvoří pokaždé, když poznáme něco nového. Pokud si to, co je zachycené v té vazbě, neopakujeme, vazba se postupem času rozpadne. To je ten důvod, proč zapomínáte nově naučenou látku.

Už v 19. století lidé zkoumali mozek a paměť. Pan profesor Hermann Ebbinghaus přišel na zajímavou věc, tj. Ebbinghausova křivka zapomínání.

Po důkladném prohlédnutí grafu jste zjistili jistě velice nepříjemnou věc. Přes polovinu látky, kterou jste se tak pilně učili, zapomenete pár hodin po naučení. To, co jste se naučili v pondělí, už v neděli znát nebudete. Tedy pouze 1/3 z naučené látky si zapamatujete. Není tohle demotivující? Jak to vyřešit, jak to všechno zachránit?

4Vaše záchrana

Opakováním si dokážeme přesunout nové učivo z krátkodobé paměti do té dlouhodobé. Takže vaší záchranou je opakování. To ovšem nespočívá v tom, že celé dny prosedíte u stolu a budete se neustále učit. Takové opakování je neefektivní a, dovolím si říct, zbytečné.

„PŘI SPRÁVNÉM OPAKOVÁNÍ SI MŮŽETE ZAPAMATOVAT AŽ 85% NAUČENÉ LÁTKY.“

Jaké je to „správné“ opakování? To vám hned vysvětlím.

K Ebbinghausově křivce zapomínání jsme přidali ještě křivku řízeného opakování. Studenti si uvědomí, že řízené opakování se opravdu vyplatí a mají snahu ho dodržovat. A výsledky jsou pouze kladné. Kdybyste se učili jako doposud, přišli byste o zhruba 65% látky. A není tohle zbytečné, když si více jak polovinu naučené látky můžete s pomocí řízeného opakování zapamatovat?

Po prohlédnutí grafu již víte, který čas je kritický, při kterém zapomínáte nejvíce látky. V křivce zapomínání ale vidíte, že právě ty kritické body, jsou časy, kdy si student látku opět zopakuje, a tudíž si ji znovu zapamatuje. Tento kritický čas přichází nejčastěji po devíti hodinách od učení se nové látky, později druhý den, sedmý den a nakonec den dvanáctý.

Při takovém opakování by si student měl ponechat 85% z původní látky, což je oproti křivce zapomínání skvělý výsledek. Látka se vám uloží do dlouhodobé paměti a budete schopni ji kdykoliv použít. Pokud mají někteří studenti problém zaznamenávat si učivo, které si opakují, existují pro ně online kurzy, které tuto práci dělají za ně. Pokud jste jedním z nich, zkuste si nějaký online kurz vyhledat.

5Pomůžeme vám s výběrem

Nejste zběhlí v hledání toho nejlepšího kurzu pro vás, napište nám a my vám pomůžeme vybrat ten ideální pro vás. Online kurzů je nepřeberné množství, jedny jsou zaměřené na opakování, jiné na procvičování slovíček. Chcete si některý pouze vyzkoušet, napište nám a my vám to umožníme.

Předchozí článekStaňte se rodilými mluvčími francouzského jazyka
Další článekNespěchejte na jazyk, užívejte si ho
Martin Dvořák
Podílí se na tvorbě jazykového vzdělávacího portálu www.SoGoodLanguages.com a online výukové platformy www.OnlineJazyky.cz. Z celého světa sbírá znalosti jak studovat cizí jazyk, prolíná je s vlastními zkušenostmi z českého prostředí a předává je studentům. Staví na vědeckých poznatcích a ověřených metodikách, avšak uznává i experimenty a moderní formy výuky jazyků.

Žádné komentáře

Napište nám, jak se vám článek líbil, uděláte nám radost

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.