CHYBA. Už jen to samotné slovo navozuje negativní atmosféru. Je mi jasné, že každému se při vyslovení tohoto slova nevybaví žádná pozitivní zkušenost. To je v podstatě nejčastější příčina, proč se lidé bojí učit cizí jazyk. Bojí se, že budou dělat chyby, a tak buď ani nezačnou, nebo skončí hned před první překážkou. Přitom nejlepší je, když se takříkajíc „Hodíte do vody“.
1Všichni chybujeme a chybovat budeme
Když se podíváme do slovníků, najdeme takové definice, jako že chyba je špatný úsudek, který může být způsoben nedostatečnou znalostí nebo neopatrností. Je to něco, za co bychom se měli stydět? Já tvrdím, že rozhodně ne. Je to stejně přirozená věc, jako když zakopnete na novém schodišti při cestě do práce, protože nevíte, že tam je přece ten zatracený třetí schod z nějakého důvodu vyšší než ty ostatní. Vsadím se, že příště už si na něj dáte spíš pozor, než že byste kvůli němu dali výpověď.
2Snaha se cení
Učení je o snaze. Podívejme se na ty, kteří se učí všechno od úplného začátku – na děti. Když se dítě učí mluvit, nejdříve vyluzuje zvuky, které se zřídka podobají tomu, co na ně „roztomile“ šišláme. I když se výsledek zdaleka ani neblíží našim představám, asi to malé neodepíšeme a nepřestaneme ho chválit za jeho snahu do té doby, než z jeho úst uslyšíme „Táta“ nebo „Máma“.
Stejné je to i při studiu jazyka. Je třeba si uvědomit, že je to jazyk, který nám není vlastní, že se ho učíme v podstatě od začátku, stejně jako děti. A to oproti dětem máme sakra velkou výhodu v tom, že si svoje chyby dokážeme uvědomit a poučit se z nich.
3Proč se perfekcionista při učení jazyka trápí
Jednoduše proto, že nesnáší dělat chyby. Perfekcionismus je největším nepřítelem jakéhokoli rozvoje nebo učení. Z toho plyne jediné: Nejlepší způsob, jak být plynulý v cizím jazyce, je jím vůbec nemluvit. Pokud se budeme řídit tímto, nikdy nezjistíme, v čem se máme zlepšit, nikdy si nevybudujeme jistotu v naše schopnosti a nikdy se nový jazyk nenaučíme.
4Jak se s chybami vyrovnat
Je mnoho způsobů, jak se chybami vyrovnat. Jedním z nich je zvyknout si na ně a poučit se z nich. Už jsme smířeni s tím, že chyby prostě děláme. Čím víc jich děláme, tím víc se toho naučíme. Každá chyba nás upozorní na to, na co si máme dát příště pozor. Pokud dokážeme tímto způsobem chyby eliminovat, posun bude markantní.
Další způsob je svoje chyby studovat. Máme-li k dispozici lektora, požádejme ho o zpětnou vazbu. Pokud nemáme, opravujme se sami. Nahrávejme se a poslouchejme sami sebe. Velice snadno tak odhalíme svoje chyby, na kterých poté můžeme cíleně pracovat.
Není jiná možnost, než si uvědomit, že svoje chyby můžeme jen ocenit. Posouvají nás dále, nutí nás posouvat vlastní hranice až tam, kam jsme si na začátku mysleli, že nikdy nemůžeme dojít.
