Tentokrát jsme si pro vás připravili důležité shrnutí “jak časovat slovesa”. Podíváme se jak na slovesa pravidelná, tak nepravidelná, seznámíte se také s modálními slovesy a jejich různými významy, dozvíte se něco o slovesech smíšených.
Posvítíme si na časování sloves v čase přítomném i minulém, včetně slovesa haben a sein, nevynecháme ani tvoření rozkazovacího způsobu. Pomůžeme vám překonat nástrahy odlučitelných a neodlučitelných předpon. Ukážeme vám také několik pomůcek, které vám časování usnadní. Nakonec si vše zopakujete v krátkém cvičení.

1. Základní rozdělení sloves

Bez sloves se v němčině jednoduše neobejdete. Jsou základním stavebním kamenem jednoduchých vět i souvětí. V každé větě hrají jinou roli. Mohou vyjadřovat činnost, stav nebo změnu stavu. Jejich společným znakem ovšem je, že se časují. To znamená, že sloveso přijímá koncovku patřící k dané osobě.

  • ich mache (já dělám)
  • er spielt (on hraje)

V němčině existuje mnoho druhů sloves a můžeme je rozdělit podle různých kritérií. Nejčastěji se slovesa dělí na dvě základní skupiny. Slovesa plnovýznamová a neplnovýznamová.

Slovesa plnovýznamová mají vlastní věcný význam. Ve větě vyjadřují děj/činnost nebo stav či jeho změnu.

  • Das Kind spielt im Kindergarten. (Dítě si hraje ve školce.)
  • Er wird Arzt. (Stane se lékařem.)

Skupina plnovýznamových sloves je v němčině velmi široká, zahrnuje velké množství sloves. V jejím rámci se dělí slovesa na dvě skupiny.

Slovesa pravidelná/slabá a slovesa nepravidelná/silná. V čem jsou tyto skupiny odlišné?

  • Slovesa pravidelná/slabá tvoří při časování pravidelné tvary ve všech gramatických časech.
  • Slovesa nepravidelná/silná tvoří při časování nepravidelné tvary buď ve všech gramatických časech nebo pouze v časech minulých.

Slovesa neplnovýznamová naopak nemají plný věcný význam a bývají většinou doplněna dalším plnovýznamovým slovesem. Patří sem především modální slovesa, jejichž funkcí je určení okolností děje.

  • Ich muss zur Arbeit gehen. (Musím jít do práce.)
  • Er möchte noch einen Kaffee bestellen. (Rád by si objednal ještě kávu.)

Více o všech skupinách se dozvíte v článku Nepravidelná slovesa.

2.Časování sloves pravidelných – přítomný čas

V němčině používáme slovesa většinou v určitých tvarech. Co to znamená? Sloveso ve tvaru určitém = vyčasované sloveso.

Pravidelná slovesa, jak už název napovídá, se časují pravidelně. To znamená, že se ve všech tvarech chovají dle „pravidel“ a tvoří pravidelné formy ve všech časech.

Nejdříve si ukážeme časování pravidelných sloves v přítomném čase ve 3 jednoduchých krocích.

1. Vždy vycházejte z infinitivního tvaru slovesa (= základní tvar slovesa, u kterého nelze určit osoba, číslo ani slovesný čas). Infinitiv slovesa v němčině má většinou koncovku -en.

  • machen (dělat)
  • sagen (psát)

ALE:

  • plaudern (povídat si)
  • lächeln (usmívat se)

2. Odejměte infinitivní koncovku -en (-ern, -eln). Vznikne tzv. slovesný kmen, se kterým budete dále pracovat.

  • machen → mach
  • sagen → sag
  • lächeln → läch

3. Ke slovesnému kmeni připojíte koncovku dané osoby. V němčině se ke každému osobnímu zájmenu pojí jiná koncovka. Nezapomeňte zároveň s koncovkou uvést i dané osobní zájmeno nebo podstatné jméno. V následující tabulce zjistíte, jaké koncovky patří k danému osobnímu zájmenu.

osoba + koncovka osoba + koncovka 
ich-ewir-en
du-stihr-t
er, sie, es-tsie/ Sie-en

ichich mach + e(já dělám)wirwir sag + en(my říkáme)
dudu mach + st(ty děláš)ihrihr sag + t(vy říkáte)
erer mach + t (on dělá)siesie sag + en(oni říkají)
siesie mach + t(ona dělá)SieSie sag + en(Vy říkáte)
eses mach + t(ono dělá)

POZOR!!! V němčině tvoří podmět a přísudek neoddělitelnou dvojici. To znamená, že při časování každého slovesa musíte vždy uvést i podmět. Podmětem bývá nejčastěji osobní zájmeno nebo podstatné jméno v 1. pádě. Čeština na rozdíl od němčiny vyjádřený podmět většinou nevyžaduje, proto v překladu podmět neuvidíte.

  • Er sagt es oft. (Říká to často.)
  • Wir warten auf den Bus. (Čekáme na autobus.)
  • Die Frau kocht. (Žena vaří.)
TIP: Podstatná jména jsou vždy zastoupena osobními zájmeny se stejným rodem a číslem.
  • die Frau = sie (3. os. č. j.) X die Menschen = sie (3. os. č. mn.)
  • der Mann = er (3. os. č. j.)
  • das Kind = es (3. os. č. j.)

Tak a máte hotovo. Vlastně ještě ne úplně. V případě, že slovesný kmen končí na -t, -d, -m a -n, přidáváme ve 2. a 3. os. č. j. a 2. os. č. mn. navíc ještě vkladné -e. Je to z důvodu snadnější výslovnosti.

arbeiten 
du arbeitest (pracuješ)
er, sie, es arbeitet(pracuje)
ihr arbeitet(pracujete)

reden 
du redest(mluvíš)
er, sie, es redet(mluví)
ihr redet(mluvíte)

atmen 
du atmest(dýcháš)
er, sie, es atmet(dýchá)
ihr atmet(dýcháte)

rechnen 
du rechnest(počítáš)
er, sie, es rechnet(počítá)
ihr rechnet(počítáte)

TIP: Nejčastěji se setkáte se slovesným kmene končícím na -t. Doporučujeme postupně si taková slovesa zapamatovat, abyste se vyvarovali zbytečných chyb.

Stejně ostražití buďte i u sloves, jejichž slovesný kmen končí na sykavku. V němčině jde o -s, -ss, -ß. U těchto sloves je tvar 2. a 3. os. č. j. vždy stejný.

heißen 
du heißt(jmenuješ se)
er heißt(jmenuje se)

passen 
du passt(hodíš se)
er passt(hodí se)

3. Časování sloves nepravidelných – přítomný čas

Nepravidelná slovesa tvoří při časování nepravidelné tvary. To znamená, že uprostřed slovesného kmene se mění jeho samohláska. Koncovky, které se ke slovenému kmeni připojují, však stále zůstávají. Ke změně kmenové samohlásky dochází pouze ve 2. a 3. os. č. j. V přítomném čase se jedná o následující dvě změny:

e mění i/iegebendu gibstdáváš
er gibt dává
lesendu liestčteš
er liest čte
a/au mění ä/äufahrendu fährstjedeš
er fährt jede
laufendu läufstběžíš
er läuftběží

Pokud se chcete dozvědět více informací o nepravidelných slovesech, podívejte se na náš článek Nepravidelná slovesa. Najdete v něm přehlednou tabulku časování a seznam nejčastějších nepravidelných sloves.

4. Časování sloves s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou

Položím vám otázku. Co mají společného tato slovesa? – Abfahren, ankommen, aufräumen, einkaufen.

Odpověď je jednoduchá. Všechna slovesa začínají odlučitelnou předponou. Netušíte, co to znamená? Nevadí, to se teď dozvíte.

Nejdříve si vyjasníme, které předpony jsou vlastně odlučitelné. Jde o následující předpony: ab-, an-, auf-, aus-, bei-, ein-, mit-, nach-, vor-, zu-. Tuto skupinu lze ještě rozšířit o další (méně obvyklé) odlučitelné předpony: los-, her-, hin-, weg-, weiter-, zurück-, zusammen-. Zde je najdete v přehledném seznamu s příklady.

abfahrenodjeter fährt ab
ankommenpřijeter kommt an
aufräumenuklízeter räumt auf
auspackenrozbaliter packt aus
beitragenpřispěter trägt bei
einkaufennakupovater kauft ein
mitteilensděliter teilt mit
nachsehenpodívat seer sieht nach
vorschlagennavrhnouter schlägt vor
zumachenzavříter macht zu
loslassenpustiter lässt los
herstellenvyrobiter stellt her
hinfahrenjet tamer fährt hin
weggehenodejíter geht weg
weitermachenpokračovater macht weiter
zurückgebenvrátiter gibt zurück
zusammenpassenshodovat seer passt zusammen

Odlučitelné předpony tedy už znáte. Co si s nimi máte počít? Jestliže sloveso začíná odlučitelnou předponou, musí se tato předpona při časování odloučit. To znamená, že předponu posunete úplně na konec věty a za ní již nic jiného nestojí. Podívejte se na následující příklady.

  • Kommt er heute um 10.00 Uhr an? (Přijede dnes v 10.00 hodin?)
  • Ich räume mein Zimmer auf. (Uklízím svůj pokoj.)
  • Der Zug fährt schnell ab. (Vlak rychle odjíždí.)
  • Wir kaufen nicht gern ein. (Nakupujeme neradi.)

Stejně postupujte i v préteritu, tedy v minulém času jednoduchém.
Dané sloveso vyčasujte a předponu nechte na konci věty.

  • Kam er heute um 10.00 Uhr an? (Přijel dnes v 10.00 hodin?)
  • Ich räumte mein Zimmer auf. (Uklízela jsem svůj pokoj.)

U perfekta, tedy minulého času složeného, se tvar příčestí minulého tvoří vložením ge- mezi odlučitelnou předponu a zbytek slovesa.

  • Ist er heute um 10.00 Uhr angekommen? (Přijel dnes v 10.00 hodin?)
  • Ich habe mein Zimmer aufgeräumt. (Uklízela jsem svůj pokoj.)

POZOR!! Existuje jediný případ, kdy vyčasované sloveso a odlučitelná předpona stojí vedle sebe. Jde o vedlejší věty. V tomto případě se sloveso s odlučitelnou předponou na konci věty spojí.

  • Ich weiß, dass sie gern einkauft. (Vím, že ráda nakupuje.)
  • Er ist eilig, weil der Zug bald ankommt. (Spěchá, protože brzy přijede vlak.)
  • Wir sind nicht sicher, ob er es vorschlägt. (Nejsme si jisti, zda to navrhne.)

Teď už nám zbývají jen předpony neodlučitelné. Jsou to jednoduše všechny předpony, které při časování zůstávají dohromady se slovesem. Často u nich ani nevnímáme, že o nějakou předponu vůbec jde.

  • Er besucht seine Eltern. (Navštěvuje své rodiče.)
  • Wir verkaufen unser neues Auto. (Prodáváme naše nové auto.)
  • Empfiehlst du es uns? (Doporučíš nám to?)
  • Wann erfahren Sie es? (Kdy se to dozvíte?)

Pro pořádek si uvedeme jejich kompletní přehled s příklady. Do této skupiny patří: be-, empf-, ent-, er-, ge-, miss-, ver- zer.

besuchennavštíviter besucht
empfehlendoporučiter empfiehlt
entdeckenobjeviter entdeckt
erfahrendozvědět seer erfährt
gehörenpatřiter gehört
misstrauennedůvěřovater misstraut
verkaufenprodávater verkauft
zerbrechenrozbíter zerbricht

V préteritu, stejně jako v čase přítomném, zůstává předpona u slovesa.

  • Er besuchte seine Eltern. (Navštívil své rodiče.)
  • Empfahlst du es uns? (Doporučil nám to?)

U perfekta se v těchto případech v příčestí minulém nikdy nepoužívá předpona ge-.

  • Er hat seine Eltern besucht. (Navštívil své rodiče.)
  • Hast du es uns empfohlen? (Doporučil nám to?)
TIP: Více o neodlučitelných a odlučitelných předponách v minulém čase se dozvíte v gramatickém článku Perfektum.

5. Časování modálních sloves

Všimněte si, jak často ve svém vyjadřování používáme slovesa muset, chtít, moci, umět nebo smět. Věděli jste, že jde o modální slovesa?

Modální neboli způsobová slovesa nevyjadřují děj, činnost, stav nebo změnu stavu. K tomu slouží slovesa plnovýznamová. Modální slovesa vždy vyjadřují okolnosti, za kterých děj probíhá. Je dobré si to při jejich používání vždy uvědomit. Touto optikou se na ně podíváme a ukážeme si možné varianty jejich použití. Nejdříve však jejich základní přehled.

  • dürfen – smět
  • können – moci, umět
  • mögen – mít rád
  • müssen – muset
  • sollen – mít za povinnost
  • wollen – chtít

Podobně jako modální slovesa se časuje také sloveso wissen (vědět). To sice není modálním slovesem (nevyžaduje infinitiv plnovýznamového slovesa), ale právě z důvodu tvoření tvarů jak v přítomném, tak i v minulých časech bývá uváděno u této skupiny sloves.

Použití modálních sloves:

Pokud chcete vyjádřit povinnost, ve smyslu nezbytnosti, použijte müssen.

  • Er muss es noch heute beenden. (Musí to ještě dnes dokončit.)

Avšak když jde o povinnost většinou nařízenou někým jiným, pak nastupuje sollen.

  • Das Kind soll alle Hausaufgaben schreiben. (Dítě má /za povinnost/ napsat všechny úkoly.)

Při vyjadřování povolení nebo zákazu zvolte dürfen. Pozor dürfen v mnohých situacích odpovídá českému moci.

  • Darf ich das Fenster zumachen? (Smím/mohu zavřít okno?)

Němčina v tomto případě použije vždy dürfen, protože se jedná o povolení. Naopak čeština použije „mohu“ ve smyslu možnosti.
Stejně tomu bude i v záporné variantě.

  • Hier darf man nicht parken. (Tady se nesmí/nemůže parkovat.)

Pokud se jedná o nějakou možnost nebo schopnost, použije němčina können.

  • Ich kann heute ins Kino gehen oder zu Hause bleiben. (Můžu dnes jít do kina nebo zůstat doma.)
  • Sie kann sehr gut Englisch. (Umí velmi dobře anglicky.)

Sloveso wollen vyjádří vaše přání a vůli.

  • Wir wollen Urlaub machen. (Chceme jet na dovolenou.)

Naopak mögen je vyjádřením libosti nebo nelibosti k něčemu.

  • Ich mag italienische Küche. (Mám rád italskou kuchyni.)
  • Wir mögen keine Actionfilme. (Nemáme rádi akční filmy.)

POZOR!!
Sloveso ich möchte, jehož tvary určitě často a rádi používáte, je podmiňovacím tvarem slovesa mögen. A tuto podmínku vždy vyjadřuje.

  • Ich möchte einen Kaffee bestellen. (Rád bych si objednal kávu.)
  • Möchte sie etwas zum Essen? (Chtěla by něco k jídlu?)

Určitě jste si všimli, že většinou jsou modální slovesa doplněna ještě dalším plnovýznamovým slovesem. Vyplývá to už z jejich samotného významu. Plnovýznamové sloveso stojí vždy na konci věty a je ve tvaru infinitivu.

Tvary modálních sloves se v přítomném čase liší v jednotném a množném čísle. V množném čísle jsou pravidelné. Vycházejí z infinitivu a dané koncovky.
V jednotném čísle je vždy tvar 1. os a 3. os stejný, bez koncovky. Navíc v jednotném čísle nikdy není přehláska.

Časování modálních sloves v přehledu:

 dürfenkönnenmögenmüssensollenwollenwissen
ichdarfkannmagmusssollwillweiß
dudarfstkannstmagstmusstsollstwillstweißt
er, sie, esdarfkannmagmusssollwillweiß
wirdürfenkönnenmögenmüssensollenwollenwissen
ihrdürftkönntmögtmüsstsolltwolltwisst
sie, Siedürfenkönnenmögenmüssensollenwollenwissen

Pokud se chcete dozvědět více o ostatních modálních slovesech nebo jejich tvarech v minulých časech, podívejte se na gramatické články Modální slovesa, Préteritum a Perfektum .

6. Časování sloves sein, haben, werden

Slovesa sein a haben patří v každém jazyce k nejužívanějším slovesům. Pokud v němčině tato slovesa zvládnete, dokážete komunikovat alespoň na základní úrovni.

Spolu se slovesem werden se řadí do skupiny sloves s nepravidelným časováním. Jejich časování se však odlišuje od časování plnovýznamových nepravidelných sloves.

Začněme se slovesem sein.
Základní význam tohoto slovesa je být (ve smyslu existovat). V tomto smyslu se také používá nejvíce. Jak hned uvidíte, jeho časování je nepravidelné, a to ve všech osobách.

Sein 
ich bin
já jsem
wir sind
my jsme
du bist
ty jsi
ihr seid
vy jste
er, sie, es ist
on, ona, ono je
sie sind
oni jsou
Sie sind
Vy jste

POZOR: Němčina používá pro vykání jednotlivci i skupině vždy 3. os. č. mn. (Sie), nikdy 2. os. č. mn. (ihr) jako čeština. Vysvětlíme vám to na příkladu.

Vykání jednotlivci:

  • Sie sind sehr nett, Herr Novák. (Jste velmi laskav, pane Nováku.)

Vykání skupině:

  • Sie sind sehr nett, Frau und Herr Novák.(Jste velmi laskaví, paní a pane Novákovi.)

Tykání skupině:

  • Ihr seid sehr brav, Kinder. (Jste velmi hodné, děti.)

Sloveso sein může být v němčině i součástí minulých časů složenýchperfekta a plusquamperfekta. V těchto případech hraje roli pomocného slovesa a nenese vlastní význam.

  • Ich bin gekommen. (Přišel jsem.) – Perfektum
  • Er war abgefahren. (Odjel.) – Plusquamperfektum

Druhým stejně důležitým slovesem je haben.
Haben znamená mít (ve smyslu něco vlastnit). Opět je jeho časování nepravidelné.

Haben 
ich have
já mám
wir haben
my máme
du hast
ty máš
ihr habt
vy máte
er, sie, es hat
on, ona, ono má
sie haben
oni mají
Sie haben
Vy máte

Sloveso haben bývá v němčině i součástí minulých časů složenýchperfekta a plusquamperfekta. V těchto případech hraje roli pomocného slovesa a nenese vlastní význam.

  • Ich habe ferngesehen. (Díval jsem se na televizi.) – Perfektum
  • Er hatte damals dort gewohnt. (Tehdy tam bydlel.) – Plusquamperfektum

Poslední z této trojice je sloveso werden. Werden ve smyslu plnovýznamového slovesa znamená stát se a označuje nějaký stav či jeho změnu. Časuje se také nepravidelně.

Werden 
ich werde
já se stanu
wir werden
my se staneme
du wirst
ty se staneš
ihr werdet
vy stanete
er, sie, es wird
on, ona, ono se stane
sie werden
oni se stanou
Sie werden
Vy se stanete

Toto sloveso má v němčině při správném použití velký potenciál. Pokud ho spojíte s přídavným jménem, můžete si jednoduchou cestou výrazně rozšířit slovní zásobu. Jak na to, vám ukážeme na příkladu: Situace se zlepšuje.

1. pomocí werden + přídavné jméno
Die Situation wird besser.

2. pomocí slovesa
Die Situation verbessert sich.

Sloveso werden tvoří v němčině součást mnoha dalších gramatických tvarů. Jako pomocné sloveso je součástí budoucího času, trpného rodu a podmiňovacího způsobu.

  • In der Zukunft werde ich nach Amerika fahren. (V budoucnu pojedu do Ameriky.) – budoucí čas
  • Die Briefe werden jeden Tag geschickt. (Dopisy se posílají každý den.) – trpný rod
  • Er würde es so machen. (Udělal by to tak.) – podmiňovací způsob
TIP: Naučte se tvary sein, haben a werden dobře nazpaměť a brzy se stanou základními stavebními kameny vaší komunikace.

7. Rozkazovací způsob

Pokud chcete v němčině vytvořit sloveso v rozkazovacím způsobu, řiďte se následujícími pravidly.

  1. Rozkazovací způsob se v němčině tvoří pouze od čtyř osobních zájmen: du, wir, ihr, Sie. Ostatní osoby rozkazovací způsob nikdy netvoří.
  2. Rozkazovací způsob lze v němčině vytvořit od všech plnovýznamových sloves (slovesa, která nesou děj) + okrajově i slovesa sein, haben, werden (ve funkci plnovýznamových sloves).
  3. Rozkazovací způsob se nikdy netvoří u modálních sloves.

Rozkazovací způsob se u každé osoby tvoří trochu jinak. Někde prostě uberete a jinde přidáte. Ukážeme vám to na srovnání s časem přítomným.

Tvar 2. os. č. j. je nejsložitější. Uberete osobní zájmeno du a škrtnete koncovku -st. To, co vám zbyde, je rozkazovací způsob.

přítomný časrozkazovací způsob
du sagst
ty říkáš
sag!
říkej!
du machst
ty děláš
mach!
dělej!

Tvar 2. os. č. mn. se tvoří ubráním osobního zájmena, koncovka -t již zůstává.

přítomný časrozkazovací způsob
ihr sagt
vy říkáte
sagt!
říkejte!
ihr macht
vy děláte
macht!
dělejte!

Tvar 1. os. č. mn. je jednoduchý. Prostě přesunete osobní zájmeno wir za sloveso. Nic jiného se nemění.

přítomný časrozkazovací způsob
wir sagen
my říkáme
sagen wir!
říkejme!
wir machen
my děláme
machen wir!
dělejme!

Totéž platí i pro 3. os. č. mn. Opět jen přesunete osobní zájmeno Sie za sloveso.

přítomný časrozkazovací způsob
Sie sagen
Vy říkáte
sagen Sie!
řekněte!
Sie machen
Vy děláte
machen Sie!
udělejte!

POZOR!!
Jestliže slovesný kmen končí na -t, -d, -m, -n, přidáváte ve 2. os. č. j. a 2. os. č. mn vkladné -e.

  • antworte! (odpověz!) – antwortet! (odpovězte!)
  • rede! (mluv!) – redet! (mluvte!)
  • rechne! (počítej!) – rechnet! (počítejte!)
  • atme! (dýchej!) – atmet! (dýchejte!)

POZOR!!!
U sloves nepravidelných se v rozkazovacím způsobu 2. os. č. j. změna promítne jen u kmene e/ie, i. změna a/ä v rozkazovacím způsobu nezůstává. Pojďme si to ukázat na příkladech.

přítomný časrozkazovací způsob
du sprichst
ty mluvíš
sprich!
mluv!
du liest
ty čteš
lies!
čti!
du schläfst
ty spíš
schlaf!
spi!
du läufst
ty běžíš
lauf!
běž!

8. Préteritum

Préteritum je jednoduchý minulý čas. Je jednou z variant, jak v němčině vyjádřit minulost. Původně se tento čas používal pro vyjádření prostého minulého děje bez vztahu k současnosti v mluveném projevu, např. pokud vyprávíte zážitky z dovolené.

  • Im Urlaub verbrachte ich eine Woche in Deutschland. (O dovolené jsem strávil týden v Německu.)

V současnosti se však rozdíl v použití préterita stírá a často se i v těchto situacích použije perfektum (složený minulý čas).

  • Im Urlaub habe ich eine Woche in Deutschland verbracht. (O dovolené jsem strávil týden v Německu.)

Tvorba préteritních tvarů je rozdílná u pravidelných a nepravidlených sloves.

Pravidelná slovesa tvoří préteritum pomocí následujících koncovek, které připojíte ke slovesnému kmeni.

ich sag+te
řekl jsem
wir sag+ten
řekli jsme
du sag+test
řekl jsi
ihr sag+tet
řekli jste
er, sie, es sag+te
on, ona, ono řekl
sie sag+ten
řekli
Sie sag+ten
řekl/i jste

POZOR!!!
Všimněte si, že 1. os. č. j. a 3. os. č. j. mají stejný tvar, obě končí koncovkou -te.

Nepravidelná slovesa v préteritu vytváří samostatné tvary, které se v dané osobě ještě časují.

ich fuhr
jel jsem
wir fuhren
jeli jsme
du fuhrst
jel jsi
ihr fuhrt
jeli jste
er, sie, es fuhr
on, ona, ono jeli
sie fuhren
jeli
Sie fuhren
jel/i jste

POZOR!!!
I tady platí, že 1. os. č. j. a 3. os. č. j. je stejná. Tentokrát však zůstává úplně bez koncovky.

Jestliže se chcete dozvědět o préteritu více informací a seznámit se s různými výjimkami, podívejte se na náš článek Préteritum .

9. Perfektum

Perfektum je složený minulý čas. Je další variantou, jak vyjádřit minulý čas. Používá se k vyjádření děje v minulosti, jenž má vztah k přítomnosti. Označuje se jako “čas dialogu“. Vyjadřuje běžné informace v hovoru a konstatuje fakta. Dnes však může vyjadřovat i uzavřenou minulost stejně jako préteritum.

  • Hast du es gestern gehört? (Slyšel jsi to včera?)

Perfektum se skládá ze dvou částí. První část tvoří pomocné sloveso (haben/sein), které je ve tvaru určitém (je vyčasované) a stojí ve větě na druhé (oznamovací věta, otázka doplňovací) nebo první pozici (otázka zjišťovací). Na konci věty je plnovýznamové sloveso v příčestí minulém.

Pomocné sloveso sein použijete v případě, že se jedná o sloveso pohybové či stavové. V ostatních případech se užívá vždy pomocné sloveso haben.

  • Wir sind nach Berlin gefahren. (Jeli jsme do Berlína.)
  • Was ist dir passiert? (Co se Ti stalo?)

Tvoření perfekta je opět odlišné u sloves pravidelných a nepravidelných.
Pravidelná slovesa tvoří příčestí minulé u plnovýznamového slovesa pomocí předpony ge- a koncovky -t, která se připojí ke slovesnému kmeni. Ukážeme si na příkladu.

  • Ich habe es dir ge+sag+t. (Řekl jsem ti to.)
  • Sie sind viel ge+reis+t. (Hodně cestovali.)

Nepravidelná slovesa tvoří perfektum plnovýznamových sloves pomocí daných tvarů. Tyto tvary začínají předponou ge- a většinou končí koncovkou -en. Často mění i kmenovou samohlásku, ale není to pravidlem.

  • Er hat den Brief gelesen. (Četl dopis.)
  • Wir sind nach Hause gekommen. (Přijeli jsme domů.)

Pokud chcete získat větší přehled o perfektu u pravidelných a nepravidelných sloves a výjimkách v jeho tvoření, podívejte se na náš gramatický článek Perfektum . Najdete v něm i základní seznam tvarů nepravidelných sloves.

10. Smíšená slovesa

Jde o skupinu sloves, která v préteritu i v perfektu nesou znaky jak pravidelných tak i nepravidelných sloves. Co to znamená?

V préteritu se mění kmenová samohláska vždy na -a-. Zároveň se ještě připíná koncovka -te.

V perfektu tato slovesa začínají předponou ge-. V kmeni se opět mění kmenová samohláska na -a-. Končí vždy koncovkou -t.

Do této skupiny se řadí následující slovesa:

sendenposlater sandte/sendeteer hat gesandt/gesendet
wendenobrátit seer wandte/wendeteer hat gewandt/gewendet
brennenhořeter brannteer hat gebracht
rennenběhater rannteer ist gerannt
nennenjmenovater nannteer hat genannt
kennenznáter kannteer hat gekannt
bringenpřinéster brachteer hat gebracht
denkenmysleter dachteer hat gedacht

Žádné komentáře

Napište nám, jak se vám článek líbil, uděláte nám radost

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.