Slovesa v němčině dělíme na dvě základní skupiny, a to na pravidelná a nepravidelná slovesa. Pojďme se na ně nyní podívat blíže.

1Slovesa pravidelná neboli slovesa slabá

Vyznačují se tím, že tvoří všechny tvary ve všech osobách, časech i v obou číslech zcela pravidelně. Jednoduše řečeno platí, že když se naučíme časovat jedno z nich, umíme pak vyčasovat všechna ostatní. Typické znaky slabých sloves:
► při časování se nemění kmen
er sagt (sagen), er wartet (warten)
► préteritum je tvořeno příponou –(e)te
er sagte, er wartete
► v příčestí minulém je přípona –(e)t
er hat gesagt , er hat gewartet

2Slovesa nepravidelná

V rámci této skupiny rozlišujeme slovesa silná, pomocná, způsobová a smíšená.

Silná slovesa
Ve 2. a 3. osobě jednotného čísla mají často v přítomném čase změněnou kmenovou samohlásku.
Příklad: du fährst (fahren), er gibt (geben)

Ke změně v kmeni dochází obvykle i ve všech osobách v préteritu.
Příklad: Sie kamen (kommen; přišel jste), du schriebst (psát; psal jsi)

1. a 3. osoba jednotného čísla je bez koncovky.
Příklad: ich fuhr (fahren), er gab (geben)

V příčestí minulém je koncovka -en a zpravidla také změna kmenové samohlásky.
Příklad: geflogen (fliegen), gesungen (singen)


Pomocná slovesa
haben, sein, werden

Viz kapitola Pomocná slovesa v němčině.

Způsobová slovesa (modální)
dürfen, können, mögen, müssen, sollen, wissen, wollen

Blíže kapitola Způsobová slovesa v němčině.

Smíšená slovesa
brennen, rennen, bringen, senden, denken, wenden, kennen, nennen

3Slovesné tvary

I. určité tvary – vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob a slovesný rod
II. neurčité tvary – infinitiv a příčestí

Infinitiv přítomný
• končí na -en (antworten, essen), výjimečně na -n (sammeln, plaudern)
• zpravidla stojí v němčině s zu (Př. Es beginnt zu regnen.- Začíná pršet.)

Infinitiv přítomný trpný
• tvar složený z příčestí minulého a slovesa werden (gekauft werden, geschrieben werden, př. Es muss geschrieben werden. – Musí se to napsat.)

Infinitiv minulý
• tvar složený z příčestí minulého a infinitivu přítomného pomocného slovesa (geantwortet haben (antworten), gekommen sein (kommen))
• často stojí ve spojení se způsobovým slovesem (Př. Er soll es am Freitag gemacht haben. – Prý to udělal už v pátek.)

Infinitiv minulý trpný
• tvar složený z příčestí minulého a tvaru worden sein (gekauft worden sein, geschrieben worden sein, př. Es wird gekauft worden sein. – Asi to bylo koupeno.)

Příčestí přítomné
• tvoří se od infinitivu přítomného připojením koncovky -d (eilend (eilen) – spěchaje, wartend (warten) – čekaje)

Příčestí minulé
• u slabých sloves se tvoří předponou ge- a příponou -(e)t (geeilt (eilen), gewartet (warten))
• u silných sloves se tvoří předponou ge- a příponou -en, případně i změnou kmenové samohlásky (gegessen (essen), genommen (nehmen))
• u způsobových sloves se tvoří předponou ge-, příponou -t a změnou kmenové samohlásky. PAMATUJ: s výjimkou sollen a wollen!
• pomocná slovesa mají tvary gewesen, gehabt, geworden gekonnt (können), gemocht (mögen).
ALE gesollt (sollen), gewollt (wollen)!
• u smíšených sloves se tvoří předponou ge-, příponou -t a změnou kmenové samohlásky (genannt (nennen), gebracht (bringen))

* Poznámka:
Předpona ge- v příčestí minulém není:
• u sloves s neodlučitelnou předponou be-, ge-, empt, en- er-, miss-, ver-, zer-
(bekommen (bekommen), entschuldigt (entschuldigen))
• u sloves se dvěma předponami (vorbereitet (vorbereiten), ausverkauft (ausverkaufen))
• u sloves s příponou -ieren (studiert (studieren), buchstabiert (buchstabieren))

4Slovesný čas

V němčině existuje šest slovesných časů; dva z nich jsou jednoduché, čtyři složené.

JEDNODUCHÉ SLOVESNÉ ČASY

Jsou tvořeny pouze pomocí významového slovesa či jeho části.

Přítomný čas (prézentum)
Je nejjednodušší a v mluvené řeči nejčastěji užívaný čas, podobně jako v češtině se používá pro popis:
právě probíhajícího děje
Ich lese jetzt eine Zeitung. – Nyní čtu časopis.
pravidelně se opakujícího děje
Freitags spiele ich Tennis. – Každý pátek hraji tenis.
děje plánovaného v blízké budoucnosti
Nächste Woche fahren wir ins Gebirge. – Příští týden pojedeme na hory.

Jednoduchý minulý čas (préteritum)
Používá se zejména:
při souvislém vyprávění v minulosti (souvislý monolog bez vztahu k přítomnosti)
pro označení dvou současně probíhajících minulých dějů
Während wir lasen, sah sie fern. – Zatímco jsme si četli, ona sledovala televizi.
Častěji je užíváno v severní němčině.

SLOŽENÉ SLOVESNÉ ČASY

Jedná se o tvary složené z pomocného slovesa a infinitivu významového slovesa, případně jeho minulého příčestí.

Složený minulý čas (perfektum)
Používá se při:
běžné konverzaci o minulých dějích (dialog) s úzkým vztahem k přítomnosti
Was hast du gestern gemacht? Co jsi dělala včera?
vyjádření děje, který se odehrál bezprostředně před přítomností
Er ist gerade gekommen. Právě přijel.
vyjádření děje, který je v přítomnosti dokončen, nebo jehož následky zasahují do přítomnosti
Heute abend hat es geregnet. Dnes večer pršelo.
vyjádření děje předčasného k ději přítomnému
Ich fahre nach Wien, weil sie mich darum gebeten hat. Pojedu do Vídně, protože mě o to poprosila.

Předminulý čas (plusquamperfektum)
Tento minulý čas nemá v češtině ekvivalent, používá se při:
Popisu minulého děje, který proběhl před jiným minulým dějem.
Oba děje tedy proběhly v minulosti a v ní také skončily, přičemž děj hlouběji v minulosti je vyjádřen plusquamperfektem, děj následný préteritem.
Nachdem er die Aufgabe geschrieben hatte, spielte er Klavier. Poté, co napsal úkol,hrál na klavír.

Budoucí čas (futurum)
Podobně jako v češtině označuje:
budoucí děj
Dort werden wir wohnen. Tam budeme bydlet.
domněnku o ději přítomném
Er wird Hunger haben. Má asi hlad.
Budoucí čas se v němčině často nahrazuje časem přítomným, zejména pokud je zřejmé (z kontextu), že jde o budoucí velmi pravděpodobný (plánovaný) děj.
Morgen gehen wir ins Kino.Zítra půjdeme do kina.

Předbudoucí čas (futurum)
Zejména v mluvené řeči zřídka užívaný čas, který vyjadřuje:
budoucí děj, který bude ukončen dříve, než nastane jiný budoucí děj
V této formě bývá často nahrazován perfektem nebo přítomným časem.
Wenn ich alles gemacht haben werde, besuche ich dich. Jestliže všechno udělám, navštívím tě.
Wenn ich alles gemacht habe, besuche ich dich. Jestliže všechno udělám, navštívím tě.
Wenn ich alles mache, besuche ich dich. Jestliže všechno udělám, navštívím tě.

domněnku o minulosti či možnosti
Er wird krank gewesen sein. Byl asi nemocný.

5Slovesný způsob

  • Způsob oznamovací – stejně jako v češtině jednoduše oznamuje slovesný děj.
  • Způsob rozkazovací – stejně jako v češtině se jím vyjadřuje rozkaz, vybídnutí, prosba apod.
  • Konjunktiv – slovesný tvar, který někdy odpovídá českému podmiňovacímu způsobu. Jindy vyjadřuje neskutečnost, možnost, nejistotu, subjektivní mínění, přání apod.

6Slovesný rod

Stejně jako v češtině i v němčině rozlišujeme:
Rod činný – vyjadřuje, že podmět je původcem (činitelem) děje.

Der Rundfunk überträgt das Konzert. Rozhlas přenáší koncert.

*Rod činný může být převeden do trpného rodu, který je v němčině obvyklejší než v češtině.

Rod trpný – v němčině se užívá častěji než v češtině.

Das Konzert wird durch den Rundfunk übertragen. Koncert je přenášen rozhlasem.
Předchozí článekPomocná slovesa v němčině
Další článekZpůsobová slovesa v němčině a sloveso WISSEN
Dagmar je překladatelka, tlumočnice a jazyková lektorka. Podílí se na tvorbě jazykového portálu www.sogoodlanguages.com. Svým studentům se při výuce snaží dokázat, že zvládnout němčinu je vlastně hračka. Chce to jen trochu píle, zvládnout systém a odhodit zábrany. Promluvit s chybou je lepší než nemluvit vůbec.

Žádné komentáře

Napište nám, jak se vám článek líbil, uděláte nám radost

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.