Podmínkové věty (Conditionals)

    0
    30090

    1 Úvod

    V následujícím článku se budeme zabývat podmínkovými větami. Ty používáme v situacích (souvětích), kdy chceme říci, že se něco stane, pokud se stane něco jiného anebo co by bylo, kdyby… V takovýchto souvětích máme vždy ve větě vedlejší nějakou podmínku, která je nutná pro to, aby se uskutečnil nebo mohl uskutečnit děj ve větě hlavní. Například:

    • Jestli skončím dříve, zajdu nakoupit.
      • Vedlejší věta („Jestli skončím dříve“) obsahuje již zmíněnou podmínku, jejíž splnění je nutné proto, aby se uskutečnil děj ve větě hlavní („zajdu nakoupit„). Pokud se podmínka nenaplní, děj ve větě hlavní se neuskuteční. = Zůstanu v práci a nebudu moci dojít nakoupit.

    Ač dělení podmínkových vět (tkzv. kondicionálů) může zpočátku vypadat hrozivě, není důvod propadat panice. Kondicionály jsou za sebou řazeny vcelku logicky. Jsou odstupňované čísly od nuly do tří v závislosti na pravděpodobnosti, že se děj, který na podmínce v podmínkové větě závisí, stane. Čím vyšší číslo je, tím menší je tato pravděpodobnost. To znamená, že například v nultém kondicionálu se děj stane vždy, když se naplní daná podmínka. Druhým extrémem je kondicionál třetí, ve kterém se děj nikdy nestane, protože podmínku již splnit nelze. To si vše podrobně vysvětlíme u jednotlivých typů podmínkových vět.

    2 Typy podmínkových vět

    Nyní se už dostáváme k samotným kondicionálům o něco více zblízka. Řekneme si, v jakých případech je používáme, co je pro ně typické atd.:

    2.1 Nultý kondicionál

    Tvorba
    Nultý kondicionál tvoříme tak, že ve vedlejší větě použijeme přítomný čas. To samé platí pro větu hlavní. Obě věty jsou spojené spojkou if:

    • IF – přítomný čas (věta vedlejší), – přítomný čas (věta hlavní).
    • If you heat snow, it melts. – Když zahřeješ sníh, taje.
    • místo spojky if lze použít i spojku when

    if/when = když

     

    Použití
    Nultý kondicionál používáme pro tzv. obecné pravdy, tzn. situace, které se stanou vždy, když se naplní jejich podmínka.

    • Water freezes if the temperature is below 0 °C. – Voda mrzne, když je teplota pod nulou.
      • Na příkladu vidíme, že pokud se podmínka (teplota pod nulou) naplní, nastane i situace ve větě hlavní (voda zmrzne).
      • Nultý kondicionál navíc znamená, že pokud se podmínka naplní, situace ve větě hlavní nastane vždy, tzn. že pokaždé, když je teplota pod nulou, voda zmrzne.
    • If it rains, the ground gets wet.
      • Opět můžeme vidět, že kdykoli se podmínka naplní (prší), nastává i situace ve větě hlavní (zem je mokrá).

    Další použití nultého kondicionálu

    Jak jsme si již řekli, nultý kondicionál používáme pro tzv. obecné pravdy. Můžeme ho ale také použít při dávání instrukcí:

    • If you meet Ann, give her this box. – Když potkáš Annu, dej jí tuhle krabici.
      • V tomto případě použijeme ve větě hlavní rozkazovací způsob (dej).

    2.2 První kondicionál

    Tvorba
    První kondicionál utváříme za pomoci přítomného času ve větě vedlejší a času budoucího ve větě hlavní. Opět obě věty pojí spojka if:

    • IF – přítomný čas (věta vedlejší), – budoucí čas (věta hlavní).
    • If I miss the train, my mom will be angry. – Jestli nestihnu ten vlak, moje mamka bude naštvaná.

    if = jestli

     

    Použítí
    Děje v prvním kondicionálu se vždy odehrávají v budoucnosti. To znamená, že je pravděpodobné, že se stanou, avšak pouze pokud bude splněna jejich podmínka (ve větě vedlejší.) Podívejte se následující příklady:

    • If I score a goal tomorrow, my dad will be really happy. – Pokud dám zítra gól, táta bude opravdu šťastný.
      • Z věty je patrné, že pokud se podmínka naplní (dám zítra gól), nastane i situace ve větě hlavní (táta bude šťastný). To ovšem není stoprocentně jisté, protože nevíme, zda mluvčí gól skutečně dá.
    • I will visit Jacob if I have time. – Navštívím Jakuba, jestli budu mít čas.
      • Je reálně možné, že mluvčí Jakuba navštíví, nevíme však, jestli se tak stane.
    • Pozor na velmi častou chybu! V češtině máme v obou větách budoucí čas, a tak ho máme tendenci používat i v angličtině, kde ovšem musíme používat čas přítomný!
      • I will buy the car if I will have enough money. – Koupím si to auto, jestli budu mít dost peněz.
        ale
      • I will buy the car if I have enough money. – Koupím si to auto, jestli budu mít dost peněz.

    Další použití prvního kondicionálu

    V prvním kondicionálu také můžeme namísto budoucího času použít modální slovesa. Můžeme tak vyjadřovat např. svolení, jistotu nebo doporučení:

    • You may go outside if you do your homework. – Můžeš jít ven, pokud si uděláš domácí úkoly.
      • Je reálně možné, že nám bude dovoleno jít ven, pokud se naplní podmínka (domácí úkoly). Jestli se tak stane (a úkoly uděláme), však není známo.
    • If Tom doesn’t arrive on time, you should call him. – Pokud Tomáš nepřijede včas, měla bys mu zavolat.
      • Zde nám mluvčí radí, co bychom měli udělat, pokud se naplní daná podmínka (Tomáš nepřijde včas).

    Ve vedlejší větě – podmínce se nám – může také objevit slovíčko should, např:

    • If you should come across a good deal, contact me.

    V takovém případě bychom nepřekládali jako:

    • Kdybys narazil na dobrou nabídku, kontaktuj mě.
      ale
    • Kdybys náhodou narazil na dobrou nabídku, kontaktuj mě.

    Takováto podmínková věta nám umožňuje tzv. inverzi. O ní ale až o něco níže.

    2.3 Druhý kondicionál

    Tvorba
    Pro druhý kondicionál používáme ve větě vedlejší minulý čas a ve větě hlavní podmiňovací způsob – postačí vědět, že ho značí slovíčko would:

    • IF – minulý čas (věta vedlejší), – podmiňovací způsob = would (věta hlavní).
    • If I was rich, I would move to London. – Kdybych byl bohatý, přestěhoval bych se do Londýna.

    if = kdyby

    Použítí
    Druhý kondicionál vyjadřuje děje, které se odehrávají v přítomnosti nebo budoucnosti. Jedná se o hypotetické situace, jinými slovy přemýšlení o tom, co by teď bylo, kdyby.. nebo co by v budoucnu mohlo být, kdyby.. Protože se jedná o hypotetické situace, není moc pravděpodobné, že se podmínka naplní a vlastně se to ani neočekává. Stoprocentně nereálné to ale také není. Ukažme si to na příkladech:

    • I would buy myself a Ferrari if I was a millionaire. – Koupil bych si Ferrari, kdybych byl milionář.
      • Smůla pro mluvčího je, že milionářem není, a tak pouze přemýšlí o tom, co by bylo, kdyby se podmínka naplnila a on jím byl. To, že se tak skutečně stane je spíše nepravděpodobné (nicméně ne nereálné).
    • If she wasn‘t so busy, she would attend the meeting next week. – Kdyby nebyla tak zaneprázdněná, příští týden by se zúčastnila té schůzky.
      • Osoba, o které mluvíme ale zaneprázdněná je, a proto se jedná hypotetickou situaci. Je ale možné (i když nepříliš pravděpodobné), že se jí uvolní místo v diáři a nakonec na schůzku bude moci dorazit.
    • Ve druhém kondicionálu také v první a třetí osobě můžeme místo If I was.. a He/She/It was.. (Kdybych byl.. a Kdyby byl/byla/bylo) použít If I were.. respektive If he/she/it were.. Takovýto tvar je také gramaticky správný a dokonce velmi hojně používaný. Zaleží tedy na vaší osobní preferenci. Význam se tím nijak nemění:
    • If I was you, I would help him. – Kdybych byl tebou, pomohl bych mu.
      =
    • If I were you, I would help him. – Kdybych byl tebou, pomohl bych mu.

    Další variantou je použití vazby were to + infinitive ve vedlejší větě namísto minulého času:

    • If we won the match, we would be extremely happy. – Kdybychom vyhráli ten zápas, byly bychom velmi šťastní.
      =
    • If we were to win the match, we would be exteremely happy. – Kdybychom vyhráli ten zápas, byly bychom velmi šťastní.

    Použítí slovíčka were (stejně jako should v první kondicionálu) nám umožňuje tzv. inverzi. Povíme si o ní na konci tohoto článku.

    2.4 Třetí kondicionál

    Tvorba
    V kondicionálu třetím použijeme ve větě vedlejší čas předminulý, zatímco ve větě hlavní minulý podmiňovací způsob – opět postačí vědět, že to jsou slůvka would have:

    • IF – předminulý čas (věta vedlejší), – minulý podmiňovací způsob = would have (věta hlavní)
    • If I had stopped him, none of this would have happened. – Kdybych ho býval zastavil, nic z toho by se bývalo nestalo.

    if = kdyby býval

    I v kondicionálu třetím je možnost tzv. inverze. O co se jedná a jak budu vypadat naleznete níže.

    Použítí
    Třetí kondicionál se vždy odehrává v minulosti. Popisuje děje, jejichž podmínka již naplněna být nemůže, protože děj v minulost skončil a minulost změnit nelze. Už lze jen přemýšlet o tom, co bývalo bylo, kdyby..:

    • If I hadn’t lost the keys, we wouldn’t have to sleep outside. – Kdybych býval neztratil klíče, nemuseli bychom spát venku.
      • Jak už ale příklad napovídá, mluvčí klíče skutečně ztratil a tudíž mohl během noci strávené venku přemýšlet, co by bývalo bylo, kdyby klíče neztratil.
    • She would have finished first if she hadn’t stumbled just before the end. – Bývala by skončila první, kdyby bývala nezakopla těsně před koncem.
      • Závodnice ale skutečně zakopla, a tak to, jak by se umístila, kdyby bývala nezakopla, zůstává ve hvězdách.

    2.5 Porovnání druhého a třetího kondicionálu

    Nyní si pojďme porovnat druhý a třetí kondicionál. Oba vyjadřují nějakou hypotetickou situaci. Důležité je ale vnímat ten rozdíl, že v druhém kondicionálu je možnost splnění dané podmínky velmi nepravděpodobná, leč ne nereálná. V kondicionálu třetím však tato podmínka nereálná je – nelze ji naplnit:

    • Druhý kondicionál:
      • If I had more money, I would buy that car. – Kdybych měl víc peněz, koupil bych si to auto.
      • Mluvčí ale bohatý není, a tak si auto nekoupí. Je ale nízká pravděpodobnost, že náhle zbohatne a auto si tedy bude moci koupit.
    • Třetí kondicionál:
      • If I had had more money, I would have bought that car. – Kdybych býval měl víc peněž, to auto bych si býval koupil.
      • Mluvčí ale více peněz neměl, a tak si auto nekoupil. Teď už je prodané, a tak podmínka naplněna být nemůže.

    3 Smíšené kondicionály

    Poté, co jsme si prošli všechny základní typy kondicionálu, je třeba také podotknout, že v angličtině existují také kondicionály smíšené. Takovéto kondicionály se skládají z kombinace druhého a třetího kondicionálu, které si teď v krátkosti zopakujeme:

    • Druhý kondicionál:
      • If I had a friend, I would feel happy. – Kdybych měl kamaráda, cítil bych se šťastný.
      • Kdybych měl kamaráda (teď), cítil bych se šťastný (teď). Jak si můžeme všimnout, i podmínka i její výsledek jsou v druhém kondicionálu v přítomnosti.
    • Třetí kondicionál:
      • If I had had a friend, I would have felt happier. – Kdybych býval měl kamaráda, býval bych se cítil šťastný.
      • Kdybych býval měl kamaráda (tehdy), býval bych se cítil šťastný (tehdy). – V kondicionálu třetím je jak podmínka, tak její výsledek v minulosti.

    Nyní se již můžeme směle vrhnout na kombinace dvou výše zmíněných kondicionálů. Ničeho se nebojte, varianty jsou pouze dvě:

    Podmínka v přítomnosti -> výsledek v minulosti

    V tomto případě máme nějakou podmínku, která je teď (byla/je/bude) platná, ale ovlivnila nám něco, co se stalo již v minulosti. Rozeberme si to na příkladu.

    • If I listened to rock music, I would have gone to that concert. – Kdybych poslouchal rock, býval bych šel na ten koncert.
      • Pokud bych poslouchal rock (teď – ale já ho rád neměl, nemám a ani mít nebudu), býval bych na ten koncert šel (když se tehdy konal – ale protože tam hráli rock, tak jsem nešel.)
    • If she trusted him, she would have lent him the car. – Kdyby mu věřila, bývala by mu auto půjčila.
      • Pokud by mu věřila (teď – ale nevěří mu, nevěřila a ani nebude), bývala by mu auto půjčila (tehdy – když ho chtěl).

    Podmínka v minulosti -> výsledek v přítomnosti

    Tato kombinace znamená, že podmínka, která byla/nebyla naplněna v minulosti, nyní ovlivňuje něco, co se právě děje. Tzn.:

    • If I had paid attention, I wouldn’t be in the middle of nowhere now. – Kdybych býval dával pozor, nebyl bych teď ztracený.
      • Kdybych býval dával pozor (tehdy – když bylo třeba dávat pozor), nebyl bych teď ztracený (teď – v tento moment.)
    • If I hadn’t drunk so much last night, I wouldn’t be hungover. – Kdybych býval včera večer nepil, neměl bych kocovinu.
      • Kdybych býval včera nepil (tehdy – v minulosti), neměl bych kocovinu (teď – v tento moment.)

    Posun časů v podmínkových větách

    Pro lepší zapamatování a osvojení si podmínkových vět můžeme použít následující pomůcku. Čím větší číslo v názvu kondicionálu máme (první, druhý, třetí), tím dále do minulosti v podmínkové větě jdeme. Ukažme si to na následující větě:

    • První kondicionál – podmínková věta obsahuje přítomný čas:
      • I will help you if I have time. – Pomůžu ti, pokud budu mít čas.
    • Druhý kondicionál – podmínková věta obsahuje minulý čas:
      • I would help you if I had time. – Pomohl bych ti, kdybych měl čas.
    • Třetí kondicionál – podmínková věta obsahuje předminulý čas:
      • I would have helped you if I had had time. – Býval bych ti pomohl, kdybych býval měl čas.

    4 Pořadí vět

    Nutno také podotknout, že stejně jako u ostatních vedlejších vět, je třeba mít na paměti psaní čárek. Pokud je tedy podmínková věta v souvětí první, napíšeme po ní čárku. Pokud je v souvětí až druhá, čárku před ní nepíšeme:

    • If you loved me, you wouldn’t have let me go. – Kdybys mě miloval, býval bys mne nenechal odejít.
    • You wouldn’t have let me go if you loved me. – Býval bys mne nenechal odejít, kdybys mne miloval.

    5 Inverze

    Říkáte si možná, co je to zase za výraz. Nejedná se o nic složitého, jde totiž jen o přesun přísudku před podmět. Tento jev je v angličtině velmi častý, nalezneme ho třeba již při tvorbě otázek: I can. –> Can I?

    V případě podmínkových vět ho ale upotřebí ti pokročilejší z vás. Je nutno také říci, že inverze se používá především v psané formě a velmi formálních textech, není třeba jí zařazovat do běžné mluvy. Inverze v podmínkových větách může mít tři podoby:

    Inverze se SHOULD
    Jak jste mohli vidět u prvního kondicionálu, někdy se nám do podmínkové věty vloudí slovíčko should, aby naplnění podmínky ubralo něco málo na pravděpodobnosti. V takovém případě můžeme použít inverzi:

    • If you should run into any problems, do not hesitate to contact us. – Kdybyste náhodou narazili na nějaké problémy, neváhejte nás kontaktovat.
      =
    • Should you run into any problems, do not hesitate to contact us. – Kdybyste náhodou narazili na nějaké problémy, neváhejte nás kontaktovat.

    Podmínková věta samozřejmě stále může být v souvětí i druhá. Nezapomínejte si v takovém případě ale odpustit psaní čárky:

    • Do not hesitate to contact us should you run into any problems. – Kdybyste náhodou narazili na nějaké problémy, neváhejte nás kontaktovat.

    Inverze s WERE

    Stejně jako u should v prvním kondicionálu, můžeme použít inverzi i v kondicionálu druhém, tentokráte se slovíčkem were:

    • If I were the president, I would try to bring peace to our country. – Kdybych byl prezident, pokusil bych se přinést mír do naší země.
      =
    • Were I the president, I would try to bring peace to our country. – Kdybych byl prezident, pokusil bych se přinést mír do naší země.

    a

    • If I were to pass the exam, I would go celebrate. – Kdybych tu zkoušku zvládl, šel bych slavit.
      =
    • Were I to pass the exam, I would go celebrate. – Kdybych tu zkoušku zvládl, šel bych slavit.

    Podmínková věta samozřejmě stále může být v souvětí i druhá. Nezapomínejte si v takovém případě ale odpustit psaní čárky:

    • I would try to bring peace to our country were I the president.– Kdybych byl prezident, pokusil bych se přinést mír do naší země.

    Inverze s HAD

    Na rozdíl od předešlých dvou případů, třetí kondicionál speciální úpravu nepotřebuje. Jednoduše přesuneme sloveso had před podmět:

    • If I had come on time, I could have seen Rachel. – Kdybych býval přišel včas, mohl jsem vidět Rachel.
      =
    • Had I come on time, I could have seen Rachel. – Kdybych býval přišel včas, mohl jsem vidět Rachel.

    Podmínková věta samozřejmě stále může být v souvětí i druhá. Nezapomínejte si v takovém případě ale odpustit psaní čárky:

    • I could have seen Rachel had I come on time. – Kdybych býval přišel včas, mohl jsem vidět Rachel.

    Inverze a zápor

    Pokud jsou slovíčka, která dáváme před podmět, v záporu, je nutné od nich zápor oddělit a záporku not nechat za podmětem:

    Should not/Shouldn’t

    • Call me right away if you shouldn’t receive the email. – Okamžitě mi zavolej, kdybys náhodou ten email nedostal.
      =
    • Call me right away should you not receive the email. – Okamžitě mi zavolej, kdybys náhodou ten email nedostal.

    Were not/Weren’t

    • I would come to your party if I weren‘t so busy. – Přišel bych na tvou párty, kdybych nebyl tak zaneprázdněný.
      =
    • I would come to your party were I not so busy. – Přišel bych na tvou párty, kdybych nebyl tak zaneprázdněný.

    Had not/hadn’t

    • I would have managed to get there if I hadn’t missed the train. – Býval bych se tam dostal, kdybych býval stihl ten vlak.
      =
    • I would have managed to get there had I not missed the train. – Býval bych se tam dostal, kdybych býval stihl ten vlak.
    Předchozí článekPředložky (Prepositions)
    Další článekSlovosled (Word order)
    Vendula Nedělová
    Vystudovala magisterské studium na pedagogické fakultě Karlovy Univerzity se specializací na anglický jazyk, hudební kulturu, pedagogiku a sociální pedagogiku. Má letité zkušenosti s výukou jazyka v ČR, USA, Indonésii a Německu. Pracuje jako metodička a koordinátorka jazykových kurzů ve společnosti ONLINE learning, kde vede tým lektorů a podílí se na tvorbě jazykových kurzů pro více než 137 000 studentů. Vendula se řídí heslem: “Učení nás má bavit, protože pokud nás baví, co děláme, pak to má smysl".