Členy – Articles (a/an, the)

    0
    947

    1 Typy členů (Types of Articles)

    Členy jsou krátká gramatická slůvka, která určují význam podstatného jména. Ač mohou působit nedůležitě, vznikly pro jednodušší komunikaci v daném jazyce a jejich špatné používání mění význam sdělení. Pokud jste začátečník, je jasné, že Vám správné používání členů jen tak nepůjde, ale nebojte se, posluchač si zcela jistě z kontextu domyslí, co chcete říci. Naučte se pro začátek pár základních pravidel a mějte je na paměti. Pokud jste již pokročilí mluvčí, používání členů má v angličtině nezastupitelnou funkci. Vnímejte používání členů u rodilých mluvčích všude, kde je jen můžete slyšet a věřte, že si uvědomíte, jak jsou pro angličtinu výhodné.

    Máme tři typy členů:
    Určitý člen THE (definite article)
    • v češtině si pomůžeme ukazovacím zájmenem ten, ta, to (např.: This is my pen. The pen is black.)
    Neurčitý člen A/AN (indefinite article)
    • v češtině si pomůžeme slovíčkem nějaký, nějaká, nějaké
    • „A“ se pojí se slovy, jejichž výslovnost začíná souhláskou (např. a book, a man)
    • „AN“ se pojí se slovy, jejichž výslovnost začíná samohláskou, aby se dané slovo mluvčímu lépe vyslovovalo (např.: an apple, an orange, an hour – začíná sice na souhlásku „h“, jenže ta se nevyslovuje, a proto použijeme „an“ )

    Nulový člen (zero article)
    • má svá pravidla pro použití, viz níže
    • nulový člen = nepoužijeme žádný člen

    2 Význam členů (Importance of Articles)

    Členy tedy mění význam slov a jejich základní použití si ukážeme na příkladu. Co se Vám vybaví, když řekneme slovo „book“? Každý si pravděpodobně představí zcela jinou knihu. Pokud přidáme neurčitý člen „a book“, přeloženo jako nějaká kniha, posluchačovi naznačujeme, že se jedná o jakoukoliv knihu. Pokud použijeme určitý člen „the book“, tedy ta kniha, odkazujeme na nějakou konkrétní knihu a posluchač přesně ví, o které knize mluvíme (např. ta kniha, o které jsme se před chvíli bavili nebo ta jediná kniha, která leží na stole).

    Členy mohou působit nedůležitě, ale jejich špatné používání mění význam sdělení.

    I want to buy a book.

    I want to buy the book.

    3 Užití členů (Use of Articles)

    Určitý člen THE
    stojí před podstatným jménem, které je pro nás specifické, konkrétní nebo přesné. Má dvě výslovnosti: /d/ vyslovené s jazykem mezi zuby – používá se před vyslovovanou souhláskou (the book, the, house, the car) a // vyslovené opět s jazykem mezi zuby – používá se před vyslovovanou samohláskou (the hour, the actor, the apple).

    Kdy používáme určitý člen THE?

      • Známá věc
        There’s an armchair in this room. The armchair is comfortable. V tomhle pokoji je křeslo. To křeslo je pohodlné.
      • Co bylo v minulosti zmíněno nebo diskutováno
        Do you remember the man I spoke about last week? Vzpomínáš si na toho pána, o kterém jsem mluvila minulý týden?
      • Jen jedna věc (unikát)
        The Sun – Slunce
        It is in the car. Je to v autě. (když máme jen jedno auto, tak je jasné, o jakém autě hovořím a kde máme danou věc hledat)
      • Co je známé ze situace nebo z kontextu
        Do you know where I left the bag? Víš, kde jsem nechala tašku? (posluchač ví, o které tašce mluvím)
      • Pohoří, řeky a státy (jen u států, které jsou v množné čísle a nebo u některých, složených názvů z více slov, které jsou obecné – republika, království atd.), řeky, pouště atd. viz kapitola zeměpisné názvy
        The Himalayas, The Mississippi river, The United Kingdom, The Czech Republic
    • 3. stupeň přídavných jmen
      Ve třetím stupni přídavných jmen vždy používáme určitý člen
      He is the best student. (On je nejlepší student.)
      This is the most interesting book I have ever read. (Tohle je ta nejzajímavější kniha, kterou jsem kdy četl.)

     

    Neurčitý člen A/AN
    stojí před podstatným jménem, které je pro nás obecné, neznámé nebo nekonkrétní.
    A stojí před slovem, které začíná souhláskou.
    a book, a pen, a nice flower.
    AN stojí před slovem, které začíná samohláskou.
    an orange, an egg, an old house.

    Kdy používáme neurčitý člen A/AN?

    • Obecná rovina
      I want to buy a laptop. Chci si koupit laptop.
    • Nová informace
      We have got a house. Máme dům.
    • Ptáme se na existenci
      Is there an armchair in your room? Máš ve svém pokoji křeslo?
    • Vlastnost
      Have you got a good job? Máš dobrou práci? – ptáme se na kvalitu
    • Množství „jeden“, frekvence
      I’ve got a sister. Mám (jednu) sestru.
      a few – několik, a lot of – hodně, half an hour – půl hodiny, a little, a bit – trochu
    • Zaměstnání, obecný popis – co jsme zač
      She’s a doctor. Je lékařka.
      Wendy is a girl. Wendy je holka (obecný popis).

     

    Kdy používáme nulový člen?
    Nulový člen se nepíše a nemá žádný tvar.

    • Nepočitatelnost
      I don’t drink coffee. Kávu nepiji.
      Water is wet. Voda je mokrá.
    • Ustálené fráze a spojení
      By car – autem, by bus – autobusem, by train – vlakem
      at school/to school – ve škole/do školy
      at work/to work – v práci/do práce
      listen to music – poslouchat hudbu
    • O pokrmech a denních jídlech
      We have dinner at 6 every day. Každý den večeříme v 6 hodin.
    • O jazycích, studijních a vědních oborech
      Chinese is too difficult for me. Čínština je pro mě příliš obtížná.
    • Dny, měsíce, časy, svátky, roční období
      On Sunday – v neděli
      in June – v červnu
      at 7 o´clock – v 7 hodin
      during summer holiday – během letních prázdnin
      in winter – v zimě.
    • Města a ulice
      Rome is the capital of Italy. Řím je hlavní město Itálie.
      London, Prague, Paris, Madison street – Madisonská ulice.
    • Státy, jejichž název má jen jedno slovo nebo 2 slova, ale podstatné jméno nemá samo o sobě význam
      Austria, Slovakia, England (výjimkou je the Netherlands), South Africa, New Zealand


    „I live in Czech Republic.“

     

     

    „No, you live in the Czech Republic.“

    4 Zeměpisné výrazy (Geographical Names)

    Zeměpisné výrazy jsou jednoznačně kapitolou pro pokročilé studenty, jelikož není vůbec jednoduché zde členy správně používat. Přesto existuje několik pravidel, které si zkuste zapamatovat. Každé pravidlo má samo sebou vždy nějakou výjimku a zrovna u zeměpisných výrazů jich je hned několik. Jedno pravidlo však platí: vždy použijeme buď určitý, nebo nulový člen.

    • Světadíly
      Nulový člen: (Europe, Australia, Africa, Asia, America, Antarctica, Central Europe, North America…)
      Výjimka: ve vazbě s the continent of… (the continent of America, americký kontinent)
    • Státy
      Nulový člen: jednoslovné názvy v jednotném čísle (France, Germany, Spain, Italy)
      Určitý člen: víceslovné názvy a názvy v množném čísle (the Czech Republic, the USA, the United Kingdom – víceslovné názvy, the Netherlands – množné číslo)
      Výjimka: ve vazbě s the republic/state of… (the Republic of Korea, the state of Massachusetts)
      New Zealand, New Mexico
    •  Města
      Nulový člen (Prague, London)
      Výjimka: ve vazbě s the city/town of… (the city of New York)
    •  Vody
      Určitý člen (the River Thames, the Southern Ocean, the Black Sea)
      Výjimka: názvy jezer (Lake Michigan)
    •  Pohoří a hory
      Určitý člen: pohoří (the Alps)
      Nulový člen: jednotlivé hory (Mount Everest, Mount Cook)
    •  Ostrovy, souostroví
      Určitý člen: souostroví (the Philippines, the Channel Islands)
      Poznámka: Indonésie, Japonsko, Havaj atd. bereme jako jednoslovné názvy zemí, proto jsou bez členu
      Nulový člen: jednotlivé ostrovy (Ireland, Sicily, Madagascar)
    •  Pouště
      Určitý člen (the Sahara)
    •  Námestí, ulice, třídy, parky
      Nulový člen (Times Square, Gansevoort Street, Eleventh Avenue, Madison Avenue, Central Park)
    •  Budovy
      Nulový člen: pokud je první slovo vlastním názvem (City Hall, Buckingham Palace)
      Určitý člen: pokud je první slovo obecné/přídavné jméno (the Statue of Liberty, the White House)
    •  Univerzity
      Nulový člen: Oxford University, Yale University
      Výjimka: ve vazbě s the university of…(the University of Chicago)
    Předchozí článekPřivlastňovací pád (Genitive Case)
    Další článekStupňování přídavných jmen (Adjectives – Comparative and Superlative)
    Vendula Novotná
    Vystudovala magisterské studium na pedagogické fakultě Karlovy Univerzity se specializací na anglický jazyk, hudební kulturu, pedagogiku a sociální pedagogiku. Má letité zkušenosti s výukou jazyka v ČR, USA, Indonésii a Německu. Pracuje jako metodička a koordinátorka jazykových kurzů ve společnosti OLINE learning, kde vede tým lektorů a podílí se na tvorbě jazykových kurzů pro více než 37 000 studentů. Vendula se řídí heslem: “Učení nás má bavit, protože pokud nás baví, co děláme, pak to má smysl".